Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nintendo 3DS

4. 7. 2011

 

Nintendo 3DS

 Globální představení handheldu 3DS od Nintenda (technické parametry najdete v tomto článku), které se takřka ve stejný čas konalo v Amsterdamu a New Yorku, bylo nakonec na nás Evropany, informačně poněkud skoupé. Datum zahájení prodeje 3DS sice bylo oznámeno, a je to 25. března, pokud se vám to už vykouřilo z hlavy, ale definitivní cenu jsme se, na rozdíl od Američanů, nedozvěděli a další služby a funkce s 3DS spojené, představitelé evropského Nintenda jenom naťukli s tím, že se podrobnosti teprve dozvíme. Naštěstí se dá i z těch „ťukanců“ leccos odvodit, a když se to všechno začne skládat dohromady, tak je najednou zřejmé, že 3DS nebude pouze „o hraní ve 3D bez brýlí“.

Jistě to je z marketingového hlediska hlavní tahák nového handheldu, ale z pohledu reálného uživatele a jeho potřeb je stejně důležitý (ne-li důležitější) 3DS eShop, ale také StreetPass a SpotPass funkce, přepracovaný systém kamarádských kódů pro multiplayer, AR (augmentovaná realita) možnosti, podpora Mii avatarů nebo výhledová možnost sledovat na 3DS upoutávky nadcházejících 3D filmů z Hollywoodu či vysílání Eurosportu ve 3D. Větší část zmíněných funkcí jsme na vlastní kůži vyzkoušeli (nebo o nich slyšeli) minulý týden v Amsterdamu, o jiných v mezičase vydal svědectví internet. Nyní si je každopádně popíšeme a shrneme, tady a teď, ještě než vám v dalších článcích sdělíme své dojmy z hraní připravovaných 3DS her a zprostředkujeme názor na 3DS od známých osobností české herní scény.

                 Nintendo 3DS

3D obraz

Přestože samotný název 3DS křičí do světa, že nejdůležitější funkcí nového handheldu je schopnost vzbuzovat u hráče dojem 3D prostoru ve hrách, filmech a aplikacích, nemá cenu se jí v této chvíli zabývat jinak, než ve spojení s hrami – tedy jediným, co jsme mohli pořádně vyzkoušet. Rozebereme si ji tedy blíže u každé hry v chystaných článcích.

Obecně lze však zopakovat to samé, co po prvním setkání s 3DS na E3 2010. 3D iluze funguje stoprocentně a je na první pohled efektní (pokud držíte 3DS přímo před sebou a nesnažíte se dívat z boku – pozorovací úhel je minimální). Až na pár výjimek (hry a hříčky zabudované přímo v handheldu) ji však launchové 3DS hry nevyužívají „herně“, není na ni navázán žádný herní prvek ani mechanika, zatím plní jen funkci efektu.

Přesto je 3D funkcionalita do budoucna nejslibnější a nejperspektivnější věcí 3DS a lze jen doufat, že se vývojáři z third-party firem (všechny, krom Nintenda) nechají inspirovat třeba augmented reality hříčkou AR Games, která skrze systém kartiček interagujících s kamerkami handheldu, vytváří hru přímo v prostoru, kde se hráč nachází a promítá mu to na displeje. To je však hudba budoucnosti, snad ne příliš vzdálené. Lepší pošťouchnutí vývojářské kreativity než možnost využívat poprvé 3D prostoru si však lze v současné době těžko představit.

                 

eShop

Jestliže 3D funkcionalita bude minimálně pro prvních pár měsíců života handheldu 3DS plnit pouze funkci marketingového lákadla, takový eShop bude v permanenci již od začátku a z velké části bude i na něm, jestli 3DS zapustí na trhu opravdu silné kořeny a bude je poté i nadále upevňovat. Pokud chce 3DS uspět, musí se nutně vyhnout PSP efektu.

Přestože PSP od Sony ve výsledku rozhodně lze označit za úspěch, žádný zvláštní vítr na trhu s handheldy neudělal. Proč? Jen si vzpomeňte, co vás na něm před 6 lety tak lákalo: Jasně, představa konzolové grafiky a herní kvality do ruky. Grafika byla pěkná, ale velmi brzy to zevšednělo, jako jakýkoli efekt bez substance, kterou měla představovat právě pokroková herní kvalita a nové funkce – ani jedno nepřišlo.

3DS jde na zákazníky také primárně s efektem, který se brzy stane standardem a do jisté míry se okouká, navíc v mnohem složitější situaci než kdysi PSP – na trhu se mezitím zabydlely chytré telefony se svými digitálními distribučními kanály pro hry, hudbu i filmy a hry, které jsou stále komplexnější a u uživatelů populárnější jako primární forma hraní. A teď proti nim stojí zařízení, které je určeno zejména pro hry a nestojí zrovna málo. Má vůbec šanci? To záleží na Nintendu a na tom, jak se tato internetově konzervativní firma s něčím, jako je digitální obsah, popere.

Plusové body získává Nintendo za příslib, že eShop bude přes update k dispozici od zahájení prodeje 25. března společně s web browserem. To je první krok k získání statutu moderního herního zařízení. Tím druhým je dostupnost starších Game Boy a Game Boy Color her v rámci kanálu Virtual Console. Game Boy Advance hry zatím Nintendo ke koupi a stažení přes eShop neplánuje.

            Nintendo 3DS

Začínat s klasickými hrami je fajn, možnost převést již zakoupené hry z DSiWare na 3DS eShop je logická a vítaná a zavržení systému Nintendo bodů za nákup v reálných penězích, je ještě lepší. Ale co dál? Podle vyjádření amerického Nintenda by eShop měl podporovat řadu funkcí, které jsou nyní vlastní pouze Wiičku: dema, možnost hry hodnotit a získávat o nich informace a další. To je fajn, ale co dál, ptáme se ještě jednou?

DSiWare iniciativa rozhodně přinesla celou řadu zajímavých stažitelných menších her (povedené kusy má na triku i český Cinemax!), které jsou na úrovni titulů pro iPhone, Android a další telefony. Lze předpokládat, že tento typ her bude dostupný i na eShopu – pokud má hráč brát tuto platformu seriózně, mělo by jich být více a Nintendo samo by je mělo více tlačit, což se u DSi ve větší míře nedělo. Je však otázka, zda si to Nintendo vůbec přeje, aby digitální obsah přesáhl jisté meze.

Hlavním zdrojem příjmů z 3DS bude prodej krabicových her, u kterých může Nintendo pohodlně kontrolovat cenovou hladinu, protože v tomto segmentu vede. V sektoru digitálních her tuto výsadní pozici Nintendo nemá, tam mnohem více rozhoduje (relativně) volný trh, který ceny her sráží na minimum (viz App Store) a neumožňuje pozornou kontrolu kvality, kterou si Nintendo u her pro své platformy nárokuje.

Nintendo prozatím zveřejněnými informacemi o povaze eShopu dává najevo, že moc dobře ví, jak je tento dílek z pohledu celé skládačky důležitý a musí s ním něco dělat. Otázkou zůstává co, přičemž si myslíme, že spíše než směrem čistě herním se bude Nintendo snažit eShop rozšířit doplňkovými službami, které umožní plně využít HW potenciál celé mašiny.

            Nintendo 3DS

Televize, filmy a jiná zábava

Již na E3 2010 byly na 3DS k vidění trailery z filmů ve 3D a podle našich informací má v tomto ohledu Nintendo Hollywood nakousnutý. Zřejmě to nebude hned po zahájení prodeje, ale v horizontu blízké budoucnosti se rýsuje služba, v jejímž rámci si budou moci majitelé handheldu stahovat a pouštět ukázky z chystaných filmů, samozřejmě ve 3D, pokud je to možné. A v budoucnosti vzdálenější se přímo nabízí služba, která by umožňovala půjčování / nakupování celých filmů. Znamenalo by to vyřešení autorských práv, což je z globálního hlediska velmi obtížný úkol, ale ne nemožný. A je to jeden z prvků, který by svým užitkem hodnotu 3DS určitě zvýšil.

Prvním krokem v tomto směru je dohoda se studiem Aardman Animations (Wallace & Gromit), které speciálně pro 3DS vytvoří a před koncem roku vypustí do oběhu, exkluzivní minutové epizody svého seriálu Ovečka Shaun, která už řádí i v ČR a plyšové podobizny tohoto zvířete zavalily všechna hračkářství. Dalším krokem je dohoda s Eurosportem, který bude do majitelů 3DS hustit sportovní vysílání (zatím nevíme, v jaké podobě konkrétně) ve 3D. A konečně byla minulý týden v Amsterdamu oznámena dohoda s kanálem Sky, která se však Evropanů mimo Velkou Británii na 99% netýká. A přestože konkrétních zpráv v oblasti videobsahu je zatím k dispozici velmi málo, je zjevné, že tímto směrem má Nintendo rázně našlápnuto a bude v něm vyvíjet urputnou snahu. Moc dobře ví, že vidina 3D filmů, pořadů a TV vysílání v myslích zákazníků stále mocně rezonuje.

               Nintendo 3DS

Multiplayer a jiné socializační funkce

Říkalo se, a říká se koneckonců pořád, že Nintendo zaspalo u Wii a DS dobu v oblasti digitálního obsahu a online multiplayeru (s lokálním naopak problémy nejsou). A v obou dvou si japonská firma hodlá přes 3DS napravit reputaci. O digitálním obsahu už řeč byla, v multiplayerové oblasti o tom svědčí nově zpracovaný způsob tzv. friends kódů. Abyste si zahráli na DS a Wii online multiplayer, musíte si s někým vyměnit kód, který je specifický pro každou hru. S tím bude u 3DS konec: kód bude mít každý uživatel pouze jeden a bude platit pro všechny hry. Systém si navíc vaše přátele uloží, a když se objeví online, dá vám o tom vědět. V rámci lokální sítě navíc nebude nutné tento kód vůbec zadávat, postačí přijmout / poslat pozvání ke hře a už to pojede.

Do multiplayerové kategorie spadají okrajově i teoreticky velmi zajímavé funkce SpotPass a StreetPass, zejména ta druhá. Po zapnutí funkce SpotPass se bude 3DS schopno (i ve spánkovém režimu) automaticky připojit k detekovanému Wi-Fi hotspotu a stáhnout si informace, videa, updaty a třeba i zdarma distribuovaný software.

StreetPass (opět jen po zapnutí, nic se nebude dít bez vašeho souhlasu) je zase o vyměňování dat přímo mezi dvěma 3DSky, což se opět může dít i ve sleep módu. Tentokrát jde však o data čistě herní, kupříkladu ve Street Fighter IV 3D si takhle na ulici můžete s jiným hráčem vyměnit challenge úkoly, trofeje pro speciální herní módy a podobně. Funkci StreetPass může každá hry využít jinak a řada titulů, prezentovaných minulý týden v Amsterdamu, s ní počítala velmi příjemným způsobem. Otázkou je, kolik lidí s 3DSkem na ulici v ČR jen tak potkáte a jestli tato funkce nebude v našem prostředí stejně omezena na kroužky známých a kamarádů.

               Nintendo 3DS

Zabudovaný software

3DS nabídne poměrně širokou škálu předinstalovaného softwaru, her a aplikací, některé z nich přibudou prostřednictvím updatu po zahájení prodeje (web browser). 3DS Camera vám umožní pořizovat 3D fotografie a hned si je prohlížet, popřípadě je deformovat několika filtry a efekty. S jejich importem do externího programu však moc nepočítejte. Do budoucna lze očekávat i možnost natáčet 3D videa.

Mii Maker není nic nového, znáte to z Wiička. Vytvořit si vlastního avatara je fajn možnost (vylepšená o možnost se vyfotit a zachytit podobu přesněji), přes StreetPass pak můžete od náhodných kolemjdoucích sbírat jejich avatary a sdílet s nimi toho svého. Jen to možná bude trošku divné, mít ve svém 3DSku avatary úplně cizích lidí. Ale proti gustu... Vaše i cizí Miička se budou producírovat ve virtuálním prostoru Mii Plaza a ponesou si s sebou informace o tom, kdy došlo k přenosu přes StreetPass a podobně.

Activity Log je aplikace, jejíž účel je patrný už z názvu: sledovat bedlivě vaši činnost na 3DS, všechno si zaznamenávat, a pak vám ukazovat: jak dlouho jste hráli, kterou hru jste hráli a zřejmě i jak se vám v ní dařilo. Je tu však ještě jedna zajímavá funkce: když budete 3DS tahat s sebou, třeba v kapse, bude vám přes akcelerometr a gyroskop měřit handheld ušlou vzdálenost skrze každý váš krok a také ji vyhodnocovat a převádět do užitečných ukazatelů a tabulek za určité časové období. Activity Log je něco, jako jednoduchý osobní trenér, který vás bude odměňovat mincemi, za které ve vybraných hrách získáte speciální obsah.

3DS Sound je jednoduchý MP3 a AAC přehrávač pro poslech hudby uložené na SD kartě. Když se budete jó hodně nudit, můžete hudbu deformovat různými filtry.

                   Nintendo 3DS

Mnohem zajímavější je hříčka nazvaná Face Raiders – nejdříve si vyfotíte libovolný obličej v okolí, klidně i svůj, hra si obrázek vezme, naformátuje ho do 3D a přilepí na spoustu hlav, které pak na vás útočí ze všech stran a snaží se vás třeba políbit (!). Je to děsivé a zábavné zároveň, když vás atakuje vlastní obličej, navíc s různým úšklebkem.

Face Raiders je v podstatě jednoduchá střílečka, uprostřed obrazovky je zaměřovací kříž, který natáčením 3DS namíříte na nepřátelskou hlavu a střelíte. Celé se to navíc odehrává v reálném prostředí, které se promítá na displej díky dvěma kamerkám – když vidíte, jak na vás najednou z hlavy vedle stojícího kolegy vylétne odporně se šklebící potvora s vaším obličejem, vyvolává to dosti halucinogenní dojem. Přes zjevnou primitivnost je však tato AR (augmented reality) hra ukázkou toho, jak mohou vývojáři s klasickými hrami pracovat a posouvat je z virtuálního do reálného prostoru.

Na podobném principu pracuje další zabudovaná hříčka zvaná AR Games, která pracuje s kartičkami (několik jich bude v základním balení, další se budou prodávat – stačí je třeba jen vytisknout). Nejdříve musíte kartičku položenou na stole nasnímat přes kamerky ve vzdálenosti do 35 cm. Software z ní vyextrahuje potřebné informace a na jejich základě vás uvrhne do další hry, která se odehrává v reálném prostředí. V tomto konkrétním případě se na stole zjevila oživlá krabička, která se po „zastřelení“ obrátí vzhůru nohama, načež přímo ze stolu vyrostl malý ostrov s několika terči. Abychom je odstřelili, bylo nutné obejít stůl a vyhnout se okolo stojícím lidem. Nakonec se povrch stolu několikrát prohnul jako trampolína a vyloupl se z něj oheň sršící drak, k jehož likvidaci bylo opět nutné strefovat se do vymezených míst, což vzhledem k ohromnému množství lidí všude okolo nebylo jednoduché.

Stejně jako v případě Face Raiders bylo za chvilku po všem a není pochyb, že tyto hry navázané na realitu budou mít velmi malou trvanlivost. Jako ukázky potenciálu 3DS však stačí a jsou samy o sobě zábavné. Zkuste si představit RPG, které by se odehrávalo v reálném prostředí vašeho sklepa nebo lesa? Nebo střílečku či jiný žánr v reálném prostředí. AR hry nejsou žádná novinka, ale díky 3DS by mohlo konečně dojít k jejich prolnutí s klasickými herními žánry, což slibuje zajímavé výsledky.

         Nintendo 3DS

Telegraficky - zbylá fakta

Nakonec zbývá připomenout několik základních informací, které už internetem prolétly, ale nemělo by se na ně zapomínat. Hry na 3DS budou ve většině případů regionálně blokované, tituly z USA a JPN si na evropském přístroji na 99% nezahrajete. Ve výsledku bude rozhodnutí vždy na vydavateli hry, ale málokterý se asi rozhodne regionální zámek obejít. Nintendo tvrdí, že to je kvůli rodičovskému zámku, odlišným normám hodnocení her v každém regionu a kvůli tomu, že každý region bude mít vlastní verzi online služby, ale stejně všichni víme, že hlavním motivem je kontrola cenové hladiny softwaru i hardwaru v každém regionu, což je nesmírně otravné. Ještě otravnější než možnost naplánovat vydání hry v každém regionu jinak, často několik měsíců od sebe, což je obvykle nepříjemné hlavně pro Evropany.

Při zapnutém 3D efektu vydrží handheld 3-5 hodin, závisí to na míře nastaveného jasu a dalších funkcích (zapnutá Wi-Fi baterku slušně vyždímá). Při hraní DS her by měla baterka vydržet 5-8 hodin, podobně jako různé variace předchozího handheldu DS.

3DS bude zpětně kompatibilní s DS, DSi i DSi XL hrami na kartridžích, ale i s hrami z DSiWare (můžete si je převést do eShopu). Pokud máte doma Wii, můžete si do 3DS převést své Mii. Jde to však pouze jedním směrem, zpátky do Wiička už avatara nedostanete, protože 3DS obsahuje pokročilejší verzi softwaru pro tvorbu avatarů než Wii.

A nakonec prokletá cena. Zatímco v USA bude stát 3DS 250 dolarů, což je v přepočtu 4500 Kč, v Evropě zaplatíte za 3DS mnohem víc. Cena v Anglii se bude pohybovat okolo 6500 Kč (v přepočtu) a u nás to bude podobná. Conquest (oficiální český distributor Nintendo produktů) zatím cenu neoznámil, bude to někde mezi 6 – 7 tisíci. Počítejte však s cenou 6500 a výše, pro začátek možná i rovnou 7000 tisíc na základě úvahy, že nadšenci v první vlně budou ochotní dát za 3DS cokoli (cílení na tuto skupinu zákazníků ostatně potvrzuje i Nintendo USA). K ceně jsme se vyjadřovali v posledním podcastu, brzy vám svůj názor na cenu a 3DS obecně sdělí ve speciálním článku známé osobnosti české herní scény.

To je prozatím k 3DS vše, v dalších článcích se podíváme blíže na chystané hry, které jsme mohli vyzkoušet. A jakmile se nám dostane do rukou novinářská verze 3DS, přineseme podrobnější report.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář